Fotoreportáž
V rámci oslav 130 výročí výroby hracích karet, pořádaných společností Hrací karty, s.r.o. se v reprezentativních prostorách tiskárny této společnosti konala mimořádná akce – výstava hracích karet, spojených s její historií.
Výstavu uspořádal největší český výrobce hracích karet (společnost Hrací karty, s. r. o., která je nástupce Obchodních tiskáren Kolín, a. s.) ve spolupráci s Clubem sběratelů hracích karet, o. s. Není bez zajímavosti, že pan Daniel Ritter je nejen výrobcem hracích karet, ale jejich sběratelem (a samozřejmě členem výše zmíněného Clubu). Nejednalo se o první společný projekt, ale o další z řady již realizovaných projektů a výstav (jmenujme např. Netradiční české hrací karty, Trapulky do bulky nebo právě skončenou výstavu Kvateta inspirují).
Návštěvníci výstavy se mohli v několika ucelených výstavných blocích seznámit s dlouhou tradicí výroby hracích karet s logem koně – původně Pesase, kterého měl ve znaku Jan Ritter, od kterého se historie odvíjející až po „koníka“, který tvoří logo společnosti Hrací karty, s.r.o.
Úvodní část byla věnována nejvýznamnějšímu výrobci hracích karet v Českých zemích Janu Riterovi. Z jeho díly byly k vidění raritní hry jako např. 1. vydání národních karet podle návrhu Mikoláše Alše nebo tzv. „husitský karetní balíček“ podle návrhu Karla Hoffmanna vydané K národopisné výstavě v roce 1895. Návštěvníky zaujaly i karty, které se od ostatních výrazně lišily – jednak tvarem (měly užší a vyšší rozměr, než karetní hry jaké známe v současnosti), namísto všeobecně používaných symbolů žaludů, kulí, listů a srdcí, popř. piků, křížů, srdcí a kárů měly meče, hole, mince a poháry. Neobvyklé i jejich počet, kompletní hra se sestává z 36 listů. Jde karty špádové neboli trappolové. V dobách národního obrození se s nimi hrála bulka, hra po druhé světové válce prakticky neznámá. Na počátku 20. století fúzovala Ritterova firma s rakouským velkovýrobcem hracích karet firmou Piatnik a v českých zemích spojení Piatnik-Ritter (pod různým označením) fungovalo až do doby znárodnění průmyslu v roce 1948. Produkci z tohoto období byla věnována druhá část výstavní expozice. K vidění byly karty Rumlové (žolíkové), ale i karty vykládací a mariášové karty s netradičním zpracováním. Ukázky vlastních karetních her byly doplněny dobovými reklamními a propagačními předměty.
Období od roku 1948 do roku 2010 byla věnována třetí část výstavy. Jde o dobu, kdy výhradní právo tisknout hrací karty u nás měla pouze jediná společnost, a to Obchodní tiskárny Kolín, národní podnik. Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že v období reálného socialismu se kartám nedařilo, není to pravda. Zejm. po roce 1968 se začíná výroba oživovat o nové motivy, které často snaží podporovat socialistické hospodářství. Na kartách se tak objevují hrdinové práce (horník, traktorista) nebo jsou nově zpracovány národní motivy (např. medvěd na žaludském esu jako Vašek z Prodané nevěsty). U hráčů se tyto hry ohlasu nedočkaly, ale pro sběratele jsou vítanými přírůstky do sbírek. V tomto období se trh také vrací vykládací karty. Ty zpracované výtvarníkem Vladimírem Tesařem jsou celosvětově uznávané. Zajímavě výtvarně řešené karty si v Kolíně objednávaly podniky zahraničního obchodu (Koospol, Merkuria, Centrotex), pro které byly zajímavým propagačním materiálem. V 70. a 80. letech se v Kolíně tisknou naprosto unikátně zpracované karetní hry pro děti – kvarteta a Černý Petr. Obchodní tiskárny Kolín realizovaly i zakázky pro zahraniční partnery, např. v Mongolsku nebo Mexiku. Po roce 1989 ztratily Obchodní tiskárny Kolín a byly přeměněny na akciovou společnost, výroba karet se přesunula do Hořovic a následně do Českých Budějovic. V roce 2010 převzala divizi výroby karet společnost Hrací karty, s.r.o. a té je věnována další část výstavy.
Společnost Hrací karty, s.r.o. je v současné době největším výrobcem hracích karet v České republice. Na výstavě bylo možné předvést pouze část jejich produkce, ale i tak se bylo na co dívat. V pravé řadě diváky zaujaly největší mariášové karty na světě. Jde o 300% zvětšení skutečného formátu Mariáše jednohlavého (formát karet je 182/306 mm). Karty byly zapsány Agenturou Dobrý den z Pelhřimova do České knihy rekordů. Každé balení karet má svoje identifikační pořadové číslo, je opatřeno karetním kolkem s podpisem vydavatele. Balení obsahuje i kopii certifikátu dokladujícího udělení rekordu. Vystaven byl i nerozřezaný arch těchto karet.
Předvedena byla nejen standardní produkce karet – karty mariášové, karty na Canastu, rummy, Černý Petr nebo kvarteta. K vidění byly i karty vykládací nebo taroky. Standardní karty jsou takové, které zachovávají tradiční obrazové motivy důležité pro hráče, kteří jsou ve své podstatě velmi konzervativní (pravověrní mariášníci hrají pouze s tradičními kartami). Kromě této standardní produkce předvedla firma také svoji nestandardní produkci – hry s vlastním grafickým obrazem (např. karty malířky N. Novákové, karty divadla Kašpárek v rohlíku, Strašidelná bažantnice a pod.). Do této kategorie patří i hry vydané ve spolupráci s Clubem sběratelů hracích karet, o. s. – Mystické mariášové karty (P. Langer; náklad 250 ks) a Husité (J. Novotný; 500 ks).
Vzhledem k tomu, že nabídka karetních her této společnosti se neustále rozšiřuje, vznikl projekt MYCARDS, v rámci kterého je možné vytisknout i jediný balíček baret. Tuto část nabídky zastupovaly karty Higlands Fauna.
Další část výstavy vyla věnována dějinám tiskařství. Kromě 2 tiskařských strojů byly v expozici zastoupeny tiskařské štočky – dřevořezová tisková deska a litografický kámen. Nechyběla ani ukázka současného tisku; tu představovala moderní tisková deska pro ofsetový tisk.
Zbývající část výstavy pak představila soubor karetních lisů. Dnes jsou karty poměrně levné zboží (nejen ty z Číny, ale kvalitní české výrobky firmy hrací karty, s.r.o.). Nebylo tomu tak vždy, v dobách Rakousko-Uherské monarchie a I. republiky byla výroba karet zdaněna zvláštní daní, a tento fakt zvyšoval i jejich cenu na trhu. Lidé se proto chovali ke kartám s úctou a chránili je před zničením. Proto se po hře karty ukládali do lisů, kde se rovnaly a byly použitelné co nejdelší dobu.
Celá výstava byla tematicky vhodným doplňkem oslav výročí výroby hracích karet spojených se jménem Ritter, od Jana Rittera až Danielovi Ritterovi, i když se s největší pravděpodobností nejedná o žádný příbuzenský vztah, jde o zajímavou symboliku.
Škoda, že výstava, která přinesla jejím návštěvníkům mnoho nových informací o historii výroby hracích karet byla časově omezena na jeden den, protože mnohé vystavené exponáty se veřejně nepředstavují běžně. Dobrou zprávou je, že společnost Hrací karty, a.s.ro. společně s Clubem sběratelů hracích karet, o. s. chystají další výstavní projekty, kde budou představeny další zajímavosti ze světa hracích karet.
