Rozhovor s tvůrcem a vývojářem webových stránek
Ještě před osmi lety jsem Tomáše potkával, jak s fotoaparátem v ruce dokumentuje události ve Vizovicích a okolí. Fotografování jako obživu tehdy spojoval s tvorbou webových stránek, grafickými návrhy a podobně. Doba však stále více žádá profesionály zaměřené na úzce specializované činnosti. I Tomáš se musel rozhodnout. A zatímco se svým Canonem se spíš jen občas toulá přírodou, slovo WEB se stalo jeho prioritou. V oblasti tvorby a vývoje webových stánek, aplikací i online marketingu už dnes platí za skutečného odborníka.
Webdesigner Tomáš Ševčík ve svém studiu na Masarykově náměstí ve Vizovicích
Sedíme spolu v nádherně prosvětleném studiu. Není divu, okna tu směřují hned do tří světových stran, na obě vizovická náměstí i na předzámčí… V úhledně srovnané knihovně se to hemží odbornými tituly. Web ostrý jako břitva, Výkonnostní marketing s Google Analytics a mnoho dalších. A tak se rovnou ptám.
Tome, kolik u tebe stojí tvorba takových webových stránek?
Vím, kam míříš (úsměv). Tato velmi častá první otázka budoucích zákazníků už mne dávno nevyvede z míry. Dokonce k ní mám plné pochopení. Mezi námi webdesignéry se velmi často používá analogie ke stavbě domu. Představ si, že přijdeš do stavební firmy a zeptáš se, kolik stojí dům. To rozmezí je opravdu široké a záleží na mnoha aspektech – na cíli, očekávání, požadavcích, cílové skupině, samotném rozpočtu a dalších. Můžu postavit web za 20 tis. Kč, ale i za půl miliónu. Pokud chceš web, který bude silným marketingovým nástrojem a bude schopen prodat tvůj produkt nebo službu, tak rozpočet 20 tis. Kč určitě stačit nebude. Za tu cenu můžeš mít hezkou “online vizitku”, ale to je vše. Aby web prodal, tak je třeba dodržet spoustu kroků v procesu celé stavby, což je většinou otázka deseti až sta tisíců.
Co tedy vlastně obnáší proces tvorby webu?
Lidé si často myslí, že slovo “design” je pouze grafická podoba, takže webdesignér jen kreslí weby. Ve skutečnosti to slovo znamená poměrně široké spektrum činností, které vedou k použitelnosti celé prezentace. Spíše než o grafice je to celé o psychologii, antropologii a marketingu. Obecně se dá celý proces shrnout do čtyřech kroků. Analýza, koncept, implementace a měření, přičemž každý krok má několik dalších podkroků. Web je takový most přes rokli, kdy na jedné straně je klient a na druhé jeho zákazník. Já potřebuji prozkoumat obě strany. Potřebuji pochopit byznys klienta – co dělá, proč to dělá, jaké má cíle apod. a následně jeho zákazníky – jaké jsou jejich potřeby, motivace a jak přemýšlí a nakupují na internetu. Toto pochopení je klíčem k úspěšnému webu a z celého procesu je to nejdůležitější krok. Výstupem jsou pak analýzy, čísla, persony a další data, dle kterých vzniká informační architektura, první koncept webu, a následně prototyp. Tady pak přichází práce copywritera, který prototyp otextuje čtivým a efektivním textem. A až v tuto chvílí, tedy někde za půlkou práce na projektu, se začíná kreslit grafika a tvořit vizuální podoba webu. Důležité je k designu nepřistupovat stylem “tohle se mi líbí, tak to uděláme tak” a to z důvodu že já nejsem, nebo nemusím být, cílová skupina. Web musí oslovit cílovku, ne mě nebo mého klienta. Můj vkus nebo vkus mého klienta může být totálně odlišný se vkusem zákazníků, na které web cílí. Po grafické stránce přichází na řadu implementace, což je ve své podstatě technická realizace webu, testování a ladění. No a pak přichází ten slavný moment, kdy se web vypustí do éteru a následuje měření, průběžná optimalizace pro vyhledávače, vylepšování a další případný vývoj.
Tomáši, to máš jedno, zpívá se v jedné písni (Tom se směje)… Ale vážně. Myslím, že v tom máš spíš jasno. Já teď celý tento proces přeskočím a zeptám se tě rovnou na hotový web. A třeba zrovna od tebe. Jak potom poznám, že je úspěšný? Jaká je definice úspěšného webu?
To je jednoduché. Web je úspěšný tehdy, kdy plní své cíle, tedy funguje. Cíl webu může být cokoliv, nejčastěji je to zvýšení zisku firmy – propagací produktu, služby, internetový obchod apod. To může být na webu prováděno přímo – odesláním objednávky, vyplnění poptávkového formuláře, zavolání apod. Jinými slovy návštěvník provede na webu konverzní akci, tj. stane se zákazníkem. Cíl může být ale jen posílení povědomí o značce, předání informací návštěvníkovi a ten se časem třeba rozhodne produkt nebo službu poptat. Jiný druh cílů pak je snížení nákladů, což se týká například webů veřejné správy, měst a obcí. Úspěšnost většiny těchto cílů se dá měřit. Pokud je web splňuje, pak se dá říct, že je úspěšný a funguje.
A teď třeba opačný příklad – web neúspěšný. Určitě jich na síti není málo. Proč a jak takové stránky vznikají? Máš recept, jak vůbec zrodu takových www stránek předejít?
To máš Peťo bohužel pravdu, málo jich není a denně se vyhazují miliony za nepovedené webové projekty. Web není úspěšný, pokud neplní svůj cíl – což je ale logické. První problém může tedy nastávat, když nemá projekt definovaný cíl a očekávání a dodavatel webu ani klient neví, co a proč dělají. Asi nejdůležitější je si uvědomit, že klient je v této oblasti laik – stejně jako já jsem laik v jeho oboru. Proto je nesmysl přistupovat k tvorbě webu intuitivně. Ve většině případů jsou představy o webu dost zkreslené. Pokud si dodavatel webu, ať už je to webdesignér na volné noze jako já, nebo agentura, vyslechne požadavky od svého klienta a na jeho základě začne kreslit grafiku, tak je to cesta do pekel a tento projekt je už předem odsouzen k neúspěchu. Nevím totiž skoro nic o byznysu klienta (krom toho, že prodává boty, např.) a absolutně neznám jeho zákazníky. Nevím, pro koho web tvořím a budu tedy vycházet jen ze svých pocitů. Můžu se do cílovky trefit, ale je to velice nepravděpodobné. Je to takový dražší tipsport.
Setkal jsem se dokonce u jedné nejmenované agentury, která vytvořila nefungující web, s obhajobou typu “ale klient to měl takto v zadání”. Pokud vidím, že klient požaduje něco, co vím, že nebude fungovat, tak je mým úkolem i povinností mu to rozmluvit a přijít s lepším, alternativním řešením. Pak mám daleko větší šanci vytvořit úspěšný web.
Další z moha důvodů může být podceněný marketing. Bez efektivní strategie a marketingu sice web poběží, sebelépe a pečlivě navržený a vytvořený, ale fungovat nebude. Nemusí prodat vůbec nic. Spuštěním do ostrého provozu to nikdy nekončí.
No a na konec si dovolím zmínit ještě jeden z možných průšvihů – výběrová řízení, především pak u veřejné správy. Řízení bez profesionálního technického dozoru. Tady nemáš vůbec prostor pro nějaké hlubší analýzy. Většinou firmy/organizace požadují s cenovou nabídkou rovnou grafický návrh úvodní strany, což krom toho, že tě nutí pracovat zadarmo (nemáš jistotu, že projekt dostaneš a už kreslíš grafiku), je to úplný nesmysl, protože nedržíš v ruce téměř žádné podklady. Čímž se dostáváme k tomu, co jsem zmínil před chvílí. A tohle je právě ten důvod, proč je většina webů veřejné správy absolutně nepřehledná a často nepoužitelná. Přitom stačí tak málo – najmout si technický dozor a nechat projekt řídit profíka.
Tomáš Ševčík při soustředěné práci
Pěkně si se rozpovídal Tome. Je zřejmé, že problematika špatně navržených a celkově neúspěšných webů by také vydala na samotnou kapitolu. Ale vraťme se ke tvorbě úspěšných webových stránek. Ku příkladu já. Jsem teď tvůj potenciální zákazník. Potřebuji vytvořit zbrusu nový web pro svoji firmu a nevím, kde začít. Jaké podklady si pro tebe mám připravit? Jaké informace jsou pro zahájení stavby webových stránek nezbytné, jinak řečeno, jak poptat web?
Pokud chceš postavit web, tak bys měl hlavně vědět proč ho chceš. Jaký bude jeho cíl? Co od něj očekáváš? Jak by měl zapadat do tvého obchodního modelu? Jaká bude jeho cílová skupina? Toto jsou základní věci, které by sis měl uvědomit, než web poptáš. Společně pak tvé požadavky upřesníme do lépe uchopitelné podoby. Budeme definovat cíle, účely, trh, marketing, koncepci, technickou stránku, upřesňovat cílovou skupinu, tvořit persony atd. Ve výsledku z toho všeho vznikne komplexní zadání, které slouží pro postupování a kontrolu celého projektu.
Dobře, ale dejme tomu, že mám jiného dodavatele a potřebuji web, u kterého mi záleží na 100% kvalitě. Sám nemám šanci tuto posoudit a vše ohlídat. Nabízíš i pro takovou situaci řešení?
Pak potřebuješ už zmíněný technický dozor. Člověka, který ti pomůže klást správné otázky, sestavit zadání, definovat cíle, řídit celý projekt a hlavně to vše ohlídat od začátku až do konce. Tuto službu nabízím taktéž. Je to vhodné především pro větší projekty, na kterých pracuje více lidí (ten dělá průzkumy, ten prototypuje, ten kreslí grafiku, ta píše texty atd.) a pak především u agentur, kde nemáš přímý kontakt s tvůrci ale komunikuješ s obchoďákem. Uplatnění si dozor najde ale i u menších projektů. Občasná revize ničemu neuškodí, je dobré mít vše pod kontrolou ať je rozsah jakýkoliv.
Tome, vrátím se teď k tvému přirovnání tvorby webu ke stavbě domu. Vezměme takový architekt. To je přece také umělec! Dá se webdesignu vdechnout i duch umění?
Ono u toho webdesignu je to trošku jinak. Mým cílem zde není vyjádřit své pocity nebo pohled na svět, jako je tomu u tradičního umění. Mým cílem je vyřešit problém klienta a přinést mu zisk. Celý web vzniká na základě důkladných průzkumů a analýz, včetně grafického návrhu. Pokud budu dělat web cílený pro náctileté, tak budu muset s grafikou pracovat jinak, než u webu pro byznysmeny ve věku 40-60 let. A mé pocity musí jít stranou. Proto bych webdesign tak úplně nepovažoval za umění. Na druhou stranu na každém webu je vždy znát rukopis tvůrce.
A, zase mi prolétl hlavou ten dům – tvá analogie je skutečně trefná, preferuješ respektive doporučuješ spíše moderní, nebo klasický webový design?
Záleží na projektu, a hlavně na rozpočtu. Moderní webdesign je dražší. Ne pro to, že by byl složitější, ale proto, že rychleji stárne. Což platí nejen u webů, ale třeba i u korporátní identity (loga firem), módy, architektury aj. Trendy se mění opravdu rychle a web podle těch aktuálních mnohem rychleji zestárne. Neplatí to samozřejmě vždy a všude, občas jsou prvky, které se uchytí a používají se dlouhé roky. Většinou se snažím najít kompromis, ale vždy je hlavní cíl webu a jeho cílová skupina. To nám vždy napoví, jakou cestu zvolit.
Když procházím portfolio na tvých stránkách, hemží se to tam mnoha druhy lidské činnosti. Vidím tu od speditérské firmy přes thajské masáže až po dřevostavby či třeba podej zdravotnické techniky. Nabízí se otázka, potřebují web všichni podnikatelé a firmy?
Nepotřebují – netýká se to však akciových společností, ty mají ze zákona povinnost mít web. Tady se opět dostáváme k cíli a očekávání. Dělat web jen proto, protože ho má konkurence, a protože je to IN, je nesmysl. Spoustě potenciálním klientům jsem už rozmluvil, ať si web nedělají a zaměří se na jiné marketingové kanály. Pokud máš 15 tis. Kč a chceš web pro svou firmu, tak ti zrovna řeknu, ať si ho neděláš a peníze investuješ do něčeho smysluplnějšího. Takový web bude totiž k ničemu, nepřinese ti nic, krom pocitu, že ho máš. Na sociálních sítích je dnes tolik možností prezentace a propagace, že je v těchto případech výhodnější se zaměřit na tohle. A máš to za minimální peníz. Přijatelnou cenovou variantou je v tomto ohledu také regionálně zaměřená on-line reklama, třeba zrovna prostřednictvím takového portálu, jakým je Horní Podřevnicko.
Máš ve svém portfoliu více než 130 spokojených a dlouhodobých klientů. Když jsem v předchozí otázce zmínil široké spektrum odvětví, pro které jsi již weby vytvořil, nemohu se nezeptat! Mohl bys alespoň některé, třeba zajímavé tématem či rozsahem, zmínit?
Pracoval jsem například na několika zajímavých projektech pro Masarykovu Univerzitu v Brně. Šlo především o weby pro různé archeologické lokace, jako například Pohansko nebo Těšetice-Kyjovice, či virtuální 3D ateliér nálezů. Spolupracoval jsem také na několika projektech s největší internetovou agenturou u nás – s H1.cz. Za zmínku stojí určitě také nový web knihovny ve Valašském Meziříčí. Ten byl chvíli po spuštění oceněn v celostátní soutěži Biblioweb krásným druhým místem. K prvnímu nechybělo mnoho, jak píšu také na svému blogu. Před pár dny jsem odstartoval velice hezký projekt Muzikanti.pro, zaměřený na kapely a učitele hudby. Těžko ti tu Peťo popíšu vše zajímavé, s čím jsem se při své práci setkal, protože svým způsobem pro mne byla každá práce přitažlivá. Mimo jiné se teď zaměřuji i na trh zahraniční.
Portfolio na stánkách www.sevciktomas.cz zahrnuje více než 130 spokojených a dlouhodobých klientů
Je zřejmé, že stopa Tomáše Ševčíka je především ve světě digitálním. Pokud si ale u tebe nechám udělat web, můžu si pod jednou střechou objednat příkladně i vizitky či jiný propagační materiál?
Ano, ale tyto věci dělám už pouze pro své klienty. Pokud si tedy u mě necháš udělat web, tak ti navrhnu i vizitky, polepy, letáky a cokoliv dalšího si vymyslíš. Dřív jsem nabízel tiskoviny pro kohokoliv, ale člověk nemůže dělat všechno. Mé primární zaměření je online marketing, tedy prodej a propagace na internetu. Offline reklama je už jen takový malý doplněk. Nemáme v podstatě ani vlastní stroje. Máme ale velice šikovného partnera, tiskárnu Ezop, která zvládne kvalitně vyrobit vše, co pro naše klienty vymyslíme a navrhneme.
Tvůj život a aktivity se ovšem jistě neodehrávají jen na síti. Vím, že máš spoustu koníčků, rád sportuješ a posloucháš hudbu, ale máš i docela jiné, originální hobby.
Už samotné weby a online marketing jsou v podstatě mé koníčky. Považuji za velké štěstí, že je to zároveň i má obživa. Jako webový vývojář a fanoušek tvrdší muziky mám také vlastní projekt Orbis Metallum (www.metallum.cz), který letos oslaví už 10 let a je na české a slovenské scéně jeden z největších svého druhu. No, samozřejmě se ale netočím jen kolem webů, to by mi asi už dávno hráblo (smích). Jak jsi už zmínil v úvodu rozhovoru, jedním z dalších koníčků je fotografie. Poslední dobou fotím spíš už jen přírodu, občas s foťákem zdokumentuji nějakou kulturní akci.
Sport je v mém oboru naprostá nutnost, pokud člověk nechce zakrnět u počítače. Jsem vášnivý bruslař a mám rád jízdy na delší vzdálenosti. Není nad to, když se s mou milou sebereme do Beskyd a rajtujeme po té nejkrásnější cyklostezce. Lepší dobití energie neznám. Miluji také ostrá jídla, což vedlo k zalíbení si pěstování chilli papriček. Mám svůj sólový hudební projekt, ve volných chvílích se tedy věnuji i skládání muziky. Momentálně pracuji na debutovém albu. Zajímám se také o předkřesťanskou mytologii, kulturu a náboženství a píšu z tohoto období a našich krajů knihu. A mnoho dalšího (smích).
Tome končíme v úsměvném tónu, stejně jako jsme začali. A tak přidávám i já svůj názor, že krom všeho, co jsi nám v rozhovoru prozradil, zapojuješ do své tvůrčí práce i optimismus a tolik potřebný nadhled. Moc děkujeme a na shledanou někdy příště, třeba u dalšího rozhovoru. Třeba pěstovaní papriček, hudbě či novinkách a trendech webdesignu!
