Inzerce
Domů Vizovice Výstavy se z vizovského Domu kultury přestěhovaly do výloh ve městě

Výstavy se z vizovského Domu kultury přestěhovaly do výloh ve městě

Uzavření výstavních prostor informačního centra ve Vizovicích je jen jedním z bezpočtu dopadů opatření v koronavirové pandemii. V současných dnech máte alespoň možnost prohlédnout si některou z instalací při procházce centrem města.

Z proskleného bočního vchodu (od hlavní cesty) se na Vás usmívají záběry zlínské fotografky Jany Havlíčkové. Fotky odpovídají jejímu medailónku, který zde také přikládáme.  Dokazují autorčino rčení a přesvědčení, že krása číhá v maličkostech a určitě doporučujeme se vedle „kulturáku“ na chvíli zastavit.

Představovat ve Vizovicích Vizovické pečivo by bylo nošení dříví do lesa. Ovšem prohlédnout si třeba jeden z největších skvostů tohoto umění – Zvěrokruh od Ludmily Kalivodové to určitě stojí za to! Naleznete jej, stejně jako díla její dcery Elen Macháčkové, ve výloze papírnictví U Pavelků. Pro přespolní a neznalé je to pár desítek metrů pod vizovským zámkem ve směru náměstí.

Autorka zvěrokruhu Ludmila Kalivodová

Paní Ludmila Kalivodová (roz. Rýznarová) se narodila 14. 9. 1933 v Horních Studénkách. Zde začala i chodit do školy. Do měšťanské školy docházela do Štítů.

Po ukončení základní školy absolvovala ošetřovatelský kurz v Šumperku, kde začala pracovat a posléze potkala i svého budoucího manžela, který tu vykonával základní vojenskou službu.

Po nějakém čase následovala svého muže Jana Kalivodu do Vizovic, kde dodnes žije.

Už v r. 1956 Ludmila vedle svého zaměstnání začala pomáhat své tchýni Marii Kalivodové při výrobě vizovického pečiva. Nejprve připravovala jen nožičky a ozdoby pro ptáčky a zvířátka. V tu dobu bylo odběratelem jejich výrobků Valašské muzeum v přírodě v Rožnově.

Ludmila Kalivodová se natolik zdokonalila, že mohla tvořit samostatně, a tak se v r. 1957 se svou tchýní staly pracovnicemi ÚLUV (Ústřední lidové umělecké výroby) Uherské Hradiště.

Po narození druhé dcery v r. 1957 paní Kalivodová začala pracovat v Jihomoravských dřevařských závodech ve Vizovicích na Razově.

Objednávky pro ÚLUV se však stále zvyšovaly, byly pravidelné, proto se stala od r. 1971 zaměstnancem ÚLUV na plný úvazek.


Vizovické Pečivo – recept

Pro výrobu vizovického pečiva potřebujeme :

250 g hladké mouky, 1 dl vody, mísa, vařečka, sklenička nebo váleček, nožík, nůžky, hřebínek, vykrajovací formičky na cukroví, celý pepř, slámka, tenká stužka nebo provázek, vajíčko a mašlovačka.

Postup: 1. Do mísy nasypeme mouku a v hromádce mouky vyhloubíme důlek, do kterého nalijeme vodu. Těsto hněteme ručně asi hodinu, až vznikne tuhá hmota. Uhnětené těsto zabalíme do igelitového sáčku a v ledničce ho necháme asi šest hodin odležet. Po uplynutí určené doby vybalíme těsto a nožem ho rozřízneme. Tím se přesvědčíme, zda je těsto uvnitř na dotek hladké. Pokud zjistíme, že je těsto plné hrudek, musíme ho ještě jednou zpracovat. 2. Máme-li těsto ve správném stavu, můžeme začít s modelováním a vykrajováním. Těsto necháme v igelitovém sáčku, aby zbytečně neosychalo a vždy si odkrojíme jen takový kousek, který budeme zrovna potřebovat. Těsto rozválíme pomocí válečku nebo můžeme použít skleničku k vyválení placek, ze kterých pak můžeme formičkami vykrajovat různé tvary. Zdatnější si můžou zkusit vlastní modelování figurek. Jejich základ tvoří převážně kulička nebo váleček jako tělíčko, pokud se jedná o zvířátko nebo postavu, a pletenec nejčastěji ze tří pramenů, pokud chceme vytvářet ozdobné věnečky a srdíčka. Tvarujeme ručně, další prvky přilepujeme k základu vodou. Křídla a hřebínky nařežeme nožíkem, srst nebo ostny ježečka stříháme nůžtičkami. Připravíme si pomůcky, které budeme používat při výrobě samotných figurek. Tedy malé nůžky a nožík, váleček, ozdobná řezátka, formičky, misku s vodou, rozšlehané vajíčko na potírání a různá semínka nebo koření na dozdobení – pro vytvoření nosu, očí apod. použijeme pepř, nové koření, vika, kmín. Slámka poslouží k propíchnutí otvoru k zavěšení, k dozdobení používáme i rozličná semínka, které asi z jedné třetiny zatlačíme do těsta. Špičkou nůžek nebo hřebínkem se na těstě dá vyznačit různé vroubkování. Nůžkami se těsto také různě nastřihává. Potřebujeme-li na sebe přilepit dva kousky těsta, musíme spoj nejdříve lehce navlhčit vodou. 3. Všechny hotové figurky položíme na nevymaštěný plech a tam je necháme tři hodiny oschnout. Pokud chceme mít ozdoby lesklé, rozšleháme vajíčko a ozdoby natřeme. Pro dosažení ještě většího lesku se může natírání za půl hodiny zopakovat. Potom dáme plech s ozdobami do trouby a pečeme při mírné teplotě 50°C tři až pět hodin. Vyšší teplota by mohla způsobit bobtnání těsta.

Dokončení: Po upečení a vychladnutí můžeme otvory v ozdůbkách provléct provázek nebo stužku a ozdobu zavěsit. Upečené ozdoby dozdobíme barevnými nebo lýkovými mašličkami, které můžeme přivázat na špejli pod nimi nebo přímo na ozdobičku.  Vizovické pečivo není třeba nijak zvlášť představovat. Má své známé charakteristické znaky a vyniká přesně vyhraněnou specifičností. není určeno k jídlu, těsto se vyrábí z půl litru bílé hladké mouky a dvou decilitrů studené vody. Potom se už musí těsto dobře propracovat, dokud není pěkně hladké a tvárné. Za pomocí rukou, nože, nůžek, pinzety a dalších běžných domácích pomůcek se tvaruje nejčastěji do tvarů zvířátek. Vytvarované figurky se následně nechají oschnout, potřou se vajíčkem a dají se péct při mírné teplotě až pět hodin.

Vizovické pečivo – historie

Vizovické pečivo je významnou ukázkou valašské lidové umělecké tvorby. Ve Vizovicích má výroba pečiva starou tradici, její původ sahá mnoho století nazpět.

Vizovické pečivo v dnešní podobě je poměrně mladá záležitost. Jeho výrobou se začali zabývat manželé Lutonští v malém městečku Vizovice, které leží nedaleko Zlína na Valašsku. Pekařská rodina Lutonských pekla od roku 1850 chléb a z kynutého těsta rohlíky, pletýnky, věnečky a také figurální pečivo. Které se také prodávalo na poutích a jarmarcích, nejčastěji před vánočními a velikonočními svátky. Mezi figurální motivy patří panenky, panáčci a zvířátka. Toto figurální pečivo se kupovalo především jako dárky dětem, které si s těmito hračkami nejdříve hrály a poté je snědly. Tvary z kynutého těsta byly všechny velké. Postupem času figurální pečivo zmenšovali, až vytvářeli pečivo velice drobné, které se však již nedělalo z kynutého těsta, ale pouze z mouky a vody. Těsto bez přidání kvasnic zhoustlo a po upečení se stalo velmi tvrdým a sloužilo již jen jako hračka či jako dekorační předmět. Toto pečivo mělo stále úspěch na jarmarcích a poutích, kde je kupovali především chudší lidé jako hračky pro své děti, později se také vyráběly celé betlémy, ale především vánoční ozdoby, kterými se zdobil celý dům a hlavně vánoční stromeček a vyráběly se i jiné dekorační předměty. Původní vizovické pečivo zahrnovalo 34 základních tvarů z nichž každý měl svůj symbolický význam. Výchozím tvarem je váleček, z kterého se stříháním, zdobením a přilepováním dalších částí, vytvářela figurka. Pečivem se ozdobil stůl a dům při různých příležitostech – křesťanské svátky, svatby, křtiny i pohřby.

Věhlas vizovického pečiva se brzy rozšířil daleko za hranice vizovicka. Putovalo nejen do celých Čech, ale i do Vídně, Štýrského Hradce, Budapešti. Ukázky vizovického pečiva byly poslány dokonce i na světovou výstavu do Montrealu a jsou rovněž vystaveny jako ukázka výjimečného lidového umění v Muzeu člověka v Paříži. Aby se figurky, zvířátka, věnečky a další pečená umělecká dílka mohly nazývat pravým vizovickým pečivem, musí být vytvořeny podle tradičních pravidel, která se datují už od šestnáctého století. Těsto tedy musí být jednobarevné, bez přibarvování. Dále je dané, že v celé kolekci existuje jen 34 druhů zvířátek. Byly to vlastně symboly, které představovaly určité vlastnosti tak, jak si jich na Valašsku cenili, případně jaké uctívali. Při původním zpracování se používalo pět základních technik: krájení, stříhání, mašličkování, vpichování, obtisk.

Z těsta se vyráběly různé tvary: zvířátka, kytky a figurky, které měly svůj symbolický význam. Lidé věřili, že když budou mít doma určitou figurku z vizovického pečiva, vyplní se jim to, co daná figurka symbolizuje.

HLavní partneři

X