Rozhovor: Nejsi poražen, jsi-li sražen k zemi…, říká David Finsterle

Sobota, 23 Únor 2019 16:16 | Zdroj: Otázky kladl Petr Jaroň, foto Petr Jaroň a archiv Davida Finsterleho | Značky Slušovice

Bookmark and Share

Rozhovor: Nejsi poražen, jsi-li sražen k zemi…, říká David Finsterle
Brzy bude rok, co jsem profi fightera Davida navštívil i s fotoaparátem v tehdy zbrusu novém gymu ve Slušovicích. Po letech příprav a budování i se svým bratrem, bývalým extraligovým hokejistou Lukášem, sportoviště se špičkovou saunou a masážemi otevřeli. Vize byla jasná. Přinést do regionu zdraví skrze moderní druhy sportování, kondiční kruhové tréninky, zlepšovat fyzickou i duševní zdatnost spoluobčanů nácvikem technik kickboxu a thaiboxu.

PETR: Davide, první otázka se sama nabízí. Jak jednoduše zhodnotit první rok fungování v novém  FLINGYMu ve Slušovicích?

DAVID: Ahoj Petře, zdravím všechny čtenáře regionálního portálu a samozřejmě tebe. První rok v novém gymu? Byl jedním slovem skvělý.  Zájem lidí předčil i mé očekávání, chodilo jich opravdu hodně a i celkové ohlasy byly jen pozitivní.

PETR: Otevření velkého Gymu ale nebylo tvým prvním počinem, kdy a proč jsi vlastně založil FLIN GYM?

DAVID: Vždy jsem chtěl dělat takovou práci, kde budu ve styku s lidmi, která by mě bavila, naplňovala a zároveň pomáhala a uspokojovala druhé, takže mít vlastní gym, bylo to pravé. Svůj první malý gym jsem si udělal, když jsem dokončoval střední školu. Měl jsem ho především sám pro sebe, abych mohl trénovat nejenom 5x týdně po škole ve Zlíně, ale i o víkendu ve vlastním gymu. Přitom jsem o víkendech stihl odtrénovat ještě pár známých, abych si aspoň něco přivydělal na provoz a tréninkové pomůcky. Poté jsem šel studovat na vysokou školu do Olomouce na Univerzitu Palackého, kde jsem byl na koleji, tudíž jsem měl v gymu otevřeno zase jen o víkendech. Po dokončení vysoké školy jsem už byl v tělocvičně každý den, chodilo čím dál více zákazníků, a tak jsem se rozhodl pro velkou změnu. Postavení velkého gymu, ve kterém bude nejen možnost sportovního vyžití, ale také sauna a masáže, do kterých se angažuje můj bráška.  Zároveň to byla pro nás velká výzva, zda jsme schopni vybudovat něco tak velkého a zároveň zainvestovat na několik desítek let dopředu. I díky našim rodičům, kteří nám s náročnou stavbou pomáhali, jsme zdárně dokončili dílo v super čase, takže jim patří velké díky.

PETR: Tvým trenérským krédem je budovat a zlepšovat nejen fyzickou, ale i duševní zdatnost návštěvníků FLINGYMU, máš nějaký konkrétní příklad, kdy se u vás podařilo duševně strádajícího člověka takříkajíc narovnat a sportem mu navrátit myšlenkovou rovnováhu a sílu?

DAVID: Každý, kdo přijde, má jiné požadavky a jiné cíle. Například někdo přijde kvůli tomu, že se chce posunout někam dál ve svém sportu, který dělá profesionálně či závodně. Jiný dorazí kvůli tomu, že chce zpevnit postavu, nabrat hmotu nebo třeba zhubnout. Další zase, aby se dokázal ubránit před možným násilníkem, anebo přichází jen proto, aby si na tréninku vyčistil hlavu, uvolnil se od stresu a mentálně si odpočinul. Mám i takové klienty, kteří přijdou s tím, že se jim zrovna teď v životě nedaří, mají syndrom vyhoření nebo zažívají někde šikanu. Snažím se tedy všem pomoci nejen z hlediska fyzického, ale také psychického, aby byli zase happy a měli radost ze života (úsměv, který ovšem DAVIDA zdobí po většinu našeho rozhovoru).

PETR: Davide zmínil jsi i hubnutí, zaznamenáváš v povánočním čase zvýšený zájem o redukci nabraných kil? Máš na toto v gymu nějaké osvědčené metody?

DAVID: Zájem o redukci kil je víceméně celoročně, ale máš pravdu, že po Vánocích to slýchám o něco častěji. Nejvíce mě baví ti, kteří si každoročně berou předsevzetí s tím, že po novém roce začnou konečně sportovat a redukovat svoji hmotnost…nakonec jim to vydrží většinou měsíc a pak se vrátí do svých starých kolejí a další rok to zkusí znovu. Těmto lidem říkám s radostí Ledňáčci =). To, že sportuju a tím dělám něco pozitivního pro své zdraví by neměl být jen jednoměsíční výkřik do tmy, ale celoživotní cesta, která dává smysl a zároveň je naším životním stylem.

Jestli mám osvědčené metody na redukci nadbytečných kil? Ano, mám a je to velmi jednoduché. Základem je se správně stravovat a mít dostatečnou pohybovou aktivitu. Jedno bez druhého nemůže prostě být.  Je to tak prosté, ale stále hodně lidí to nemůže pochopit a zkouší různé diety, hladovky a podobné nesmysly a jsou za to ochotni ještě platit.

PETR: Prozatím jsme Davide hovořili jen k té aktivní, sportovní části FLINGYMu. Váš podnik má ale přece i špičkovou relaxační zónu, naučili se tví cvičenci využívat i saunu a profesionální masáže Tvého bratra Lukáše?

DAVID: Ano naučili a nejenom mí cvičenci, jak jim říkáš =). Především na masáže začalo chodit spousta lidí, a to podle mě z toho důvodu, že to brácha opravdu umí, hlavně ho to baví a naplňuje, celý život dělá profesionálně hokej, takže tělo dobře zná a ví co a jak je potřeba. Není to u něj tak, jak jsem zažil třeba já u spousty jiných masérů, kteří byli spíše “natěrači” a nedali do toho tu pravou energii. Odezvy jsou asi jen pozitivní, když se k němu všichni vrací znovu a znovu. Dokonce chodí i profesionální sportovci, kteří mají v týmech své vlastní maséry, ale raději si zajdou k nám. Jediná věc, která mě na něm štve je ta, že když chci masáž já, tak nemá často čas :-D Tomu se ale nedá co divit, když já sám končím v gymu s tréninky pozdě večer a on to samé. Navíc masáže kloubí ještě s hokejem, což není nic lehkého. Co se týká sauny, tak jsem čekal, že bude každý den, hlavně v odpoledních hodinách plno, ale zatím tomu tak není.  Co jsem tak zjišťoval, tak málo lidí chodí pravidelně do sauny, což je ale velká škoda, jelikož je to opravdu perfektní věc pro zdraví člověka a skvělý relax. Do budoucna si ale myslím, že se to lidi naučí a přijdou sauně na chuť =) Navíc máme kvalitní saunu z cedrového dřeva a ta tak krááásně voní =)).

PETR: Stále zápasíš v profi ringu a jak to popřípadě jde skloubit s vedením gymu?

DAVID: Se zápasením je to teď složitější. Celý den trávím s lidmi v gymu, začnu ráno a končím pozdě večer.  Přes obědy navíc chodím každý den obstarávat starou babičku. Do toho si všechno v gymu dělám sám, například různé opravy vybavení a pak hlavně úklid, ten mi zabere neskutečné množství času. Jsem celkem pedant na pořádek, takže pořád vysávám, vytírám, utírám prach, čistím záchodky apod…  =) Nyní to mám tedy nastaveno tak, že téměř veškerý svůj čas obětuju do gymu, protože mě ta práce prostě baví a druhým zase pomáhá. Nicméně mi zápasení hodně chybí, chodí mi i stále různé nabídky na galavečery, ale skloubit to prostě moc nejde. Když se chce člověk opravdu věnovat jen fightům, tak se musí soustředit jen na to. Musí nejlépe 2x denně trénovat, jezdit i do jiných klubů na sparingy apod. To vše pak zabere spoustu času navíc a ten teď prostě nemám. Téměř každý den se ale ve mně pere myšlenka, že se zase vrátím mezi provazy, když vidím, jak jsou teď bojové sporty v rozkvětu, a dokonce na ně chodí několikanásobně více lidí, než když jsem zápasil já. Za mě bylo na pěkném galavečeru pár stovek lidí a teď se dokonce poprvé vyprodala O2 aréna, to je prostě nádhera.  Ale kdo ví, možná se tam ještě taky podívám…nikdy neříkej nikdy :-D.

PETR: Pokud se někdy mezi provazy vrátíš jistě ti my všichni budeme fandit. Hovoříš o tom, že bojové sporty jsou teď v rozkvětu… Ano, vše je otázkou vývoje, vše se dnes posouvá rychleji něž kdy dřív. V této souvislosti, máš do budoucna nějaké nové plány s gymem, chystáš třeba zařazení nových cviků či jiné novinky?

DAVID: Ano, novinek a nápadů mám v hlavě spousty, v budoucnu bych chtěl nabídnout i další lekce, ale to si nechám zatím jen pro sebe, ať se máte na co těšit. Jen je problém v tom, že bych neměl nové lekce kam zařadit, jelikož mám teď všechny odpolední hodiny plné, ale to časem nějak vymyslím.

PETR: Moc díky za vše, co děláš Davide. Chceš něco čtenářům vzkázat na závěr?

Snad jen to, ať se nebojí jít vlastní cestou, neposlouchají a nevnímají ty, kteří jim jen závidí, nepřejí a jsou celý život negativní. Ať neříkají, že nemůžou, když nechtějí, protože přijdou brzy dny, kdy to bude horší. Budou pro změnu chtít, ale pak už nebudou moci. Na závěr bych to završil svým dlouholetým a zároveň vystihujícím mottem a to: Nejsi poražen, jsi-li sražen k zemi, poražen budeš jen, když na té zemi zůstaneš…