Slušovický Canizares Jakub Štefek: Tlak vyhledávám, je pro mne motorem

„Je to pozitivní člověk, do kabiny vždy vnese bojovou náladu. Zkušený brankář jeho kvalit se nám velice hodí, navíc Kuba si umí výborně organizovat obranu. Troufám si říct, že pro soutěž máme do branky rovnou dva vynikající brankáře,“ představil posilu na půlroční hostování hlavní trenér slušovického „áčka“ Ladislav Durďa.

Pro jeho brankářskou povahu mu spoluhráči neřeknou jinak než Canizares. Jakuba Štefka, brankáře, který spolu s týmem požene 1. FC Slušoviceza postupem do vyšší soutěže, jsme se zeptali na několik otázek.

1. Takže Kubo, jste zpět v klubu, v němž jste fotbalově vyrůstal. Jak se to všechno semlelo?

„No, popravdě jsem to již vůbec nečekal. Najednou se však ke mně dostala tato nabídka a vzhledem k tomu, že přišlo i schválení ze strany 1. FC Neubuz, upeklo se vše velmi rychle a jsem tady. Jsem za to velmi rád, protože před dvaceti lety by se o gólmana v mém věku jen těžko někdo sháněl, konkurence totiž byla mnohem větší. Ale to je asi dobou. Většina lidí v mém okolí mně tento krok schvalovala a podporovala mně v něm, takže veškeré pochybnosti šly stranou, vyhrálo srdce a bylo hotovo.“

2. Jak byste zhodnotil vaše účinkování v 1. FC Neubuz?

„Byl to skvělý rok a půl. Téměř vše bylo super. To, co se v Neubuzi děje, mohou závidět ostatní týmy a to myslím naprosto vážně. První rok byl boom z kabiny doslova cítit, celou dobu byla skvělá podpora ze strany obce, hlavně pak paní Zábojníkové a pana Dubovského. Zvedl se i zájem sponzorů, návštěvy se rovnaly těm divizním. Byli jsme na soustředění u Luďka Zelenky, natáčela nás TV Nova, sponzorovali jsme kance v ZOO, fotografové se tlačili v press zóně, myslím Petře, že vy jste tam byl neustále (smích).  Hráli jsme o čelo a kluci nyní na jaře zabojují o postup, který by si všichni za tu práci zasloužili. Moc jim to přeji, a když bude čas, při jdu do ochozů fandit. Jen musím zjistit, jestli nemohu dostat nějakou permanentku (smích), abych si mohl konečně vychutnat tu vyhlášenou klobásu.“

 

3. Jaký byl návrat do kabiny a na hřiště v dresu FCS?

„Proběhlo to tak nějak v tichosti a klidu. První tréninky a zápasy byly spíše pro obě strany testovací. Jinak jsem v barvách tohoto klubu odehrál od přípravky šest sezon v mužské soutěži, takže znám prostředí velmi dobře, včetně jeho kladů i mínusů. Dorost například nyní vede můj bývalý spoluhráč a kamarád Jenda Večeřa, společně s Lukášem Železníkem, kapitánem FC Fastav Zlín. Co více si mohou mladí kluci přát? Spousta věcí se tady posouvá správným směrem a to zahřeje u srdce. Věřím, že i mně nic nepřekvapí a budu pro tým přínosem, nikoliv krokem vedle. “

4. Jake mate cíle a co od tohoto angažmá očekáváte vy a vedeni klubu?

„Co ode mě očekává vedení, je spíše otázka na něj. Já si kladu ambiciózní cíle. Jinak je to jen alibismus a nemělo by cenu se tady vůbec ukazovat. Chci být pro tým přínosem a posilou, ne jen kusem do počtu. Rád pomůžu i s tréninky brankářů, protože ti tady vždy vyrůstali solidní a myslím, že jim můžu předat něco z mých dobrých stránek. Jsem typ hráče, který je rád, když na něm stojí zodpovědnost a není jen pátým kolem u vozu. Doslova ten tlak vyhledávám, protože je pro mě hnacím motorem. Jakmile ztratím to chvění v břiše v den utkání, zahodím rukavice a kopačky budu používat jen při houbaření. Cíle mám stejné, jako klub – chtěl bych si opět zahrát ve Zlíně na Letné ve finále pohárů, od nějž nás dělí jeden zápas. A hlavně bych chtěl, abychom se rvali o postup do KP a na konci sezony mohli slavit. Nejlépe, společně s Kanci z Neubuze.“

5. Na co se nejvíce těšíte?

„Na ten zdravý tlak od prvního ostrého zápasu. Každé utkání pro nás bude důležité a všichni si to musíme uvědomit a jít si za svým cílem. Musíme ale pomoci mladším hráčům, aby je tlak nesemlel, aby jen spíše nahecoval a zlepšoval. Těším se také na ten pocit, kdy jdete tím krátkým tunelem a vstupujete na mateřské hřiště, to je k nepopsání, alespoň pro mě. Určitě bude příjemné vidět své kamarády a známé v hledišti, ale také ty, kteří se na tento můj krok dívají spíše skepticky. Již brzy se dozvíme, jaký krok to byl. Já pevně věřím, že správný, jinak bych tady nebyl. Věřím, že i podpora ze strany fandů, hlavně těch mladých bude větší, protože je v zájmu všech, aby se hrála ve Slušovicích soutěž vyšší, která dá i více šancí mladým talentům. V červnu očekáváme s ženou narození syna, takže mu tady už asi domluvím angažmá (smích).“

6. Jak vás přijala kabina a jaký z ní máte pocit vy?

„Kabina je naprosto v pohodě, s pár kluky jsem ještě hrával divizi. Třeba s Tomem Zbrankem, Liborem Šimkem a Zdenou Čuříkem, který je tady již snad 50 sezon, ale pořád mně nějak přijde, že věk na něj nemá vliv a spíš zraje jako víno. A Romana Dobeše ani hodnotit nemusím, jeho kariéra mluví za vše. Navíc je nyní předsedou klubu, takže budu raději opatrnější (smích). Další kluky, jako Honzu Vlachynského, Davida Rudolfa, Ivo Lošťáka, nebo Tondu Buršu znám také dlouho a myslím, že se velice rychle sehrajeme do detailu. Mladí kluci jsou v pořádku, mají svoji kvalitu a je na nás starších, abychom je uklidnili, vysvětlili, nebo je zdravě sjeli a oni tak získávali zkušenosti rychleji a stávali se tak lepšími. Spousta věcí je v hlavách a když je pevná psychika, máte na půl vyhráno. Takže kabina šlape, má zdravý vztah s trenérem, což je super a já se už moc těším, až ten kolotoč vypukne. Jedna změna tady ale je. Jakmile jsem ze svojí „subtilní postavou“ (smích) přišel, přijde mi nějaká malá, plná…“

7. Již pět let jste brankářem charitativního týmu osobností Real Top Praha, kde na hřišti kryjete záda legendám, jakými jsou Jan Koller, Vladimír Šmicer, Karel Poborský, hokejista Tomáš Plekanec, nebo známé tváře jako Ivan Trojan, Jiří Mádl, Vojta Dyk, David Suchařípa, Leo Noha, Jaromír Bosák, Robert Záruba, Ladislav Hampl a další. Jaký je to pocit a představil byste nám tento tým/projekt…

„„Real Top Praha je mým dalším splněným snem. Každé utkání je pro mě nesmírnou ctí. Hrajeme před návštěvami i v řádech tisíců fandů, kteří vždy vytváří senzační atmosféru. Poslouchat také zážitky osobností ze světa kultury, nebo toho nejvrcholovějšího sportu, to je zkrátka skvělá zkušenost. Parta je zde naprosto jedinečná a to podepisuji v plném rozsahu (smích). Hrajeme na MFF v Karlových Varech, v Ďolíčku na Memoriálu Lukáše Přibyla, který byl členem kádru, než přestoupil do naší kabiny v nebi, těch akcí je asi 20 ročně. Ta nejlepší věc na tomto týmu, který již brzy oslaví 10 let, je ale jednoznačně fakt, že všechny tyto hvězdy vystupují a hrají bez nároku na honorář, kterého se vždy vzdají pro ty, kteří pomoc potřebují. Ivan Trojan je patronem Cystické fibrózy, tzv. „slaných dětí“, kterým jde většina vybraných prostředků. Jde přímo lidem, ne do dalších neprůhledných institucí a to je vynikající. Zakladatel a kamarád Saša Smita si tuto cestu dobře hlídá, neustupuje z ní a proto i nominace týmu je založena hlavně na povaze jednotlivých členů. Za dobu fungování Real Top Praha se tak vybralo téměř devět! miliónů korun a to je to hlavní. Pro mě je také úžasný fakt, že se mohu stále učit od svých kamarádů/mnohem úspěšnějších kolegů z brány, jakými jsou Radek Sňozík, Honza Klíma, nebo Daniel Zítka.“

8. Mohou fanoušci z Moravy vidět Real v letošním roce někde poblíž?

„Letošní rok bude velice „sexy“. Čekají nás extra akce u příležitosti narozenin Davida Suchařípy a Míry Bosáka. Hrajeme tradičně proti Mádl týmu a ve Vacově, kde to má zase pod kontrolou Vojta Dyk. Také rozlučkové utkání koncem srpna proti Švancara týmu bude zajímavé. Krchleby v Ivana Trojana jsou také skvělou akcí. Co se Moravy týče, je tam hned možnost vidět náš tým 1.5. ve Vsetíně, kde nastoupíme při příležitosti výročí místního FC proti týmu hráčů a bývalých hokejistů Vsetína, dále již zmiňovaná akce 29.8. v Brně proti Švancara/Mercedes týmu. Nechci to zakřiknout, ale část Real Top Praha by se měla objevit v rámci Slušovického Summer Classic, které by se mělo konat 18.7. přímo na stadionu Slušovic! Termínová listina bude již brzy vidět na www.realtoppraha.cz, jakmile se dodělá re-design webu.“