Kraslice patří k tradičním symbolům blížících se Velikonoc. Nejstarší zprávy o nich ve spojitosti s velikonočním dárkem máme z našeho území už ze 14. století.
Od symbolu života k dekoraci
Původně se zdobila vejce plná, která od pradávna symbolizovala znovuzrození, život a plodnost. Díky tomu se stala součástí jarních slavností obnovy života a dívky či ženy jimi mnohde ještě dnes obdarovávají koledníky při velikonoční pomlázce. S oslabováním jejich původního významu se postupně rozšířilo i dekorování vajec vyfouklých, určený většinou k výzdobě velikonočních interiérů.
Vizovické kraslice
Zdobením vaječných výdumků prosluly v druhé půli minulého století Vizovice. K znovuobnovení výroby kraslic starobylou, pro Valašsko typickou technologií – batikováním (vykrýváním vzoru voskem a následným barvením, zde často několikanásobným) tu došlo v roce 1958. Tehdy si tuto ve městě dávno zapomenutou a v okolí zanikající dovednost od posledních malířek kraslic z Vizovicka osvojili členové tamního „valašského krúžku“ v čele s rodinou Halových, kteří tuto tradici postupně předávali i dalším zájemcům. Jejich zásluhou a přispěním Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV) tak vznikla tzv. novodobá vizovická kraslice (obvykle černá s bílo-žluto-červeným vzorem), vycházející z tradičních vzorů, barevnosti i technologie. Za účelem komerčního využití se z původně plného vejce sloužícího jako dar o Velikonocích stal suvenýr v podobě výdumku, který prostřednictvím prodejen ÚLUV putoval nejen k českým zákazníkům, ale i daleko za hranice. Se zrušením ÚLUV na počátku 90. let 20. století však začala tvorba vizovických kraslic znovu upadat.
Poslední tvůrkyně vizovických kraslic
V současnosti se zánikem ohrožené výrobě vizovických kraslic pravidelně věnují už pouze dvě tvůrkyně z Vizovic, které touto časově i technicky náročnou technikou nazdobí každoročně stovky slepičích, ale i kachních, husích a výjimečně i pštrosích vajec a své dovednosti a výtvory předvádějí na četných velikonočních akcích.
Už bezmála půlstoletí se tvorbou batikovaných vajíček z Vizovic zabývá Anna Krocová (nar. 1940). Pro její kraslice je typická dokonalost kresby, absence nápisů a rozmanitost motivů se spoustou starobylých magických symbolů, které za desítky let nashromáždila. Výrobu vizovických kraslic naučila jednak své potomky, jednak absolventy vizovické základní školy, kde pracovala jako vedoucí jídelny a v níž od 80. let 20. století až do počátku nového milénia vedla kurzy pro děti. Za své jedinečné umění a schopnost předávat tuto zanikající tradici dál byla letos Anna Krocová Muzeem regionu Valašsko nominována na prestižní cenu Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje.
Další pokračovatelkou tradice tvorby vizovických kraslic je Jarmila Adamcová (nar. 1947). K jejich malování ji v roce 2003 ponoukl rodinný přítel „kmocháček“ Jurčák z Lutoniny, který jí ukázal výtvory Svatavy Halové (1943–1999) z Vizovic, proslulé rozmanitými, mnohdy i peprnými texty, které po její smrti na vizovické kraslice nikdo nepsal. Jarmila Adamcová tak na její tvorbu navázala a právě nápisy na vejcích čerpající obvykle z valašského „múdrosloví“ jsou vedle perfektního provedení kresby pro její tvorbu typické.
Milada Fohlerová, etnograf Muzea regionu Valašsko
