„Ani už si přesně nevzpomenu, kdy podobná setkání ve Slušovicích začala,“ připomíná dlouhou historii setkání seniorů místostarosta Slušovic pan Jindřich Elšík. „Pamatuji si ale, že někdy v roce 1995 se senioři scházeli ještě ve staré budově dnešního Oxalisu,“ vrací se v pan Elšík k podobnému setkání téměř o 20 let nazpět.
Ten také celé odpoledne úvodním slovem zahájil. Nezapomněl poděkovat zaměstnankyním, které se po dva roky o sokolovnu vzorně starají, a ta i po dvou letech ostrého provozu stále září novotou. Dojemným momentem byla společná chvíle ticha za 12 spoluobčanů, kteří již letošní setkání navštívit nemohli…
Následovalo krátké přivítání starostou Slušovic panem Hradeckým. Jako vždy s láskou a humorem sobě vlastním vystoupil i otec Emil. Poté zazněly úvodní skladby dechové kapely Frajárečka, jak popsal místostarosta Jindřich Elšík, jakési menší odnože slavné Boršičanky Antonína Koníčka. Nezbytné smažené řízky, pečlivě připravené kuchařkami místní základní školy, po chvíli servírovaly zaměstnankyně obecního úřadu.
Odpoledne plné příjemných rozhovorů, hudby, tance i dobrého vína bylo za chvíli v plném proudu. Pravidelné setkání seniorů ze Slušovic je bezesporu dobrá věc. Těm dříve narozeným by však jistě slušelo, kdyby se na i na jiných veřejně pořádaných akcích ukázali častěji a ve větším počtu. Mladší generace je jistě ráda přivítá. Vždyť za pár let i ona bude na Posezení se seniory hrát hlavní roli…
