Vizovští turisté si vyšlápli přes noc. Z Vartovny na Doubravu

Pátek, 08 Červenec 2016 07:09 | Zdroj: Jarka Divílková,člen KČT Vizovice, Foto KČT Vizovice

Bookmark and Share

V pátek 17. 6. 2016 se uskutečnil druhý ročník přechodu z rozhledny Vartovna na rozhlednu/vysílač/Doubrava. Jinak řečeno od západu slunce do jeho východu. Tento úkol si vzal na svá bedra Josef Huňka, člen KČT Vizovice a zajistil vše potřebné. Pamětní listy, mapy, kontrolní hlídky, zajištění bezpečnosti a hlavně přímluvu „tam nahoře“-aby se vše vydařilo, včetně počasí.

A myslím, že se to Pepíkovi podařilo. „A vy jdete opravdu celou noc?“. „Vy si fakt svítíte jen čelovkami?“ „Nejste unavení a nechce se vám spát?“  Takto se nás vyptávají lidé, kteří se o nás dozvídají nebo potkají.

Letos byla příjemná teplota a téměř úplněk nám svítil na cestu. Hvězdy se postaraly o dobrou náladu. Startovalo se po 21. hodině z Vartovny, kde provedla prezentaci předsedkyně KČT Vizovice I. Křenková s paní Ing. Řezníčkovou ze Seninky. Foto výchozí skupiny a už se šlapalo přes Tanečnici v Pozděchově, kde byla první zastávka u táboráku. Pokračovalo se do Ubla a k chuti nám přišlo vhod odpočinutí u dobrého piva v hospodě u Zemské osy. Dokonce nás Ublané přivítali zpěvem. Pokračovali jsme do Bratřejova, kolem točny, směrem k Chrámečnému. To už byla tma, jen světýlka baterek prozrazovala, že parta nadšenců, kteří neznají únavu a jsou odhodláni nočnímu dobrodružství jít vstříc, se blíží k Doubravě. Šli mladí, starší i Eliška-pes.

Zastavení na Suchém vrchu, malá svačina a už jsme viděli červená světla vysílače. Bylo asi půl třetí ráno a začali jsme vystupovat na poslední kopec pod rozhlednou. Díky dobrému bezpečnostnímu zajištění, kdy byla k dispozici čtyřkolka Petra Divílka, zdravotní doprovod Elenky Macháčkové, krásné fotky Ing. M.Vítka, díky dobré práci určených kontrolních hlídek organizačního výboru, došli jsme na Doubravu před třetí hodinou ranní v počtu 45 lidí, všichni zdrávi a s dobrou náladou. U táboráku jsme si opékali špekáčky a o občerstvení se nám postaral p.Žálek z Loučky s otevřeným bufetem a možnosti vystoupat na rozhlednu, kde jsme vyhlíželi východ slunce. A věřte tomu, je to něco úžasného. Valašská krajina s lesy, políčky, remízkami, chalupami a červánky zalité mraky, z nichž se před půl pátou ranní vyhouplo sluníčko a ozářilo všechno kolem nás.

Stálo to za to. Jednou za rok shlédnout takovou podívanou. Tak příští rok zase….